Hurá, jdeme nakupovat

To, že nakupování je doménou především žen, je realita. Další výhodu mají v tom, že i když se říká, že dámy nemívají zrovna nejlepší orientační smysl, ve chvíli, kdy vkročí do nákupního centra, je to přesně naopak. Jen málokterá žena posílá nakupovat samotného muže, pro ně je to spíše utrpení a nezbytná nutnost. U většiny párů je to tak, že ten, kdo vydělává víc, nemívá rozhodující slovo při nakupování. Ženy vydělávají méně peněz než muži, s o to větší radostí nakupují a utrácejí mužovo těžce vydělané peníze.

Ženy mají rozhodující slovo především co se týká nakupování potravin a hygienických potřeb, tomu velice dobře rozumí a také se výborně orientují v bohaté škále nabízených produktů.. Není tomu jinak ani v případě, že do rodinného rozpočtu přináší více peněz než jejich mužská polovička. Pokud už svého přítele nebo manžela přeci jen donutí ke společné cestě do obchodního centra, muž spíše funguje jako nákupní košík a odnášková služba, aktivitu v takovém případě drží ve svých rukou stále zástupkyně něžnějšího pohlaví.

Kdy jsou muži králi nakupování
Věci běžné denní spotřeby a jejich opatřování, není tou pravou parketou pro pány. Ti se dostávají do sedla ve chvíli, kde je třeba poohlédnout se např. po novém televizoru, pračce, myčce, mobilním telefonu nebo počítači. Důvodem je možná i to, že muži těmto technickým vymoženostem moderní doby přeci jen lépe rozumí a jsou v tomto ohledu praktičtější. O částce za dražší zboží, které se pořizuje do společné domácnosti, ale většinou rozhodují oba partneři bez ohledu na výši svého příjmu.
Trend, že starost o domácnost je pouze doménou ženského pohlaví, dostává trhliny, muži v domácnosti nejsou v současné době nic neobvyklého, i když jich zatím není moc. V souvislosti s tímto také přibývá mužů, kteří se v péči o rodinný krb musí postarat i o nákupy.